Kontaktujte nás +420 730 157 063 - rozumacit@pestouni-rac.cz

5 nejčastějších mýtů o pěstounské péči. Jak se věci doopravdy mají?

Pěstounská péče a laická veřejnost

V problematice náhradní rodinné péče se pohybuji již několik let a takřka kdykoli o své práci zabřednu hovor s někým cizím, nestačím se divit. Vlastně ne. Nepřekvapují mě zkreslené představy laiků o pěstounské péči, která je v naší společnosti stále opředená spoustou předsudků. Mediálně propírané kauzy holt vždycky zastíní to lepší, povedenější a příkladné, o čem se už tolik nemluví. Pojďme se spolu podívat na nejčastější mýty ohledně pěstounské péče v České republice a poodhalit tak roušku toho, jak se věci doopravdy mají...

První mýtus: Je stejné vychovávat biologické dítě a dítě přijaté

Dítě jako dítě. V čem by mělo být to přijaté do pěstounské péče jiné než mé vlastní? Vychovali jsme své tři děti, žijí spořádaně, tak proč by péče o přijaté dítě měla být problém? Oceňujeme schopnosti každého takového rodiče a nepodceňujeme zkušenosti získané letitou praxí. Pravdou však zůstává, že děti přicházející do náhradní rodinné péče mají určitou minulost a z ní plynoucí traumata a specifické problémy. Možná by vás některé z nich ani nenapadly. S čím se děti v pěstounské péči nejčastěji potýkají?

  • Nedůvěřují, protože zažily zklamání.
  • Nemluví a neumí vysvětlit, co se s nimi stalo.
  • Své emoce a stav projevují „nenormálním“ chováním.
  • Trpí nízkým sebevědomím, nevěří si, neumí prožívat radost.
  • Obtížně dodržují pravidla a hranice.
  • Mají zdravotní potíže plynoucí z prožitého traumatu.
  • Pokud neznají svou historii, prožívají hrůzostrašné fantazie.
  • Mohou být pasivní, lhostejné, úzkostné.

Nejde o vyčerpávající přehled těžkostí dětí, které z nějakého důvodu nemohly vyrůstat u svých rodičů. Mohou nám však pomoci vžít se do role náhradního rodiče a představit si výzvy, kterým musí v rámci pěstounské péče čelit.

Základním klíčem k úspěchu je potřeba uvědomit si, že dítě se takto nechová schválně. S podporou doprovázející organizace a návazných odborných služeb mohou pěstouni těmto dětem skutečně pomoci ke šťastnému dětství a spokojenému životu.

Druhý mýtus: Pěstouni „to“ dělají jen pro peníze

Dalším častým tématem k diskuzi je to, že pěstouni berou za přijetí dítěte do pěstounské péče peníze. Ano, to je pravda. Pěstouni jsou skutečně finančně ohodnoceni, ale rozhodně nejde o částku, na které by zbohatli.

Dnes a denně se setkávám s pěstouny skvěle a nadstandardně pečujícími o svěřené děti. Řeší s nimi všechny starosti a problémy, mnohdy společně absolvují zdlouhavá lékařská vyšetření, hospitalizace, terapie. Neúnavně podávají povinné zprávy o vývoji dítěte soudu, podporují náročný kontakt s biologickým rodičem, docházejí pravidelně na OSPOD, nechají nahlížet do svého soukromí, vzdělávají se.

Vězte, že mnoho lidí by dítě do pěstounské péče za takových podmínek a s odměnou absolutně neodpovídající vynaloženému úsilí rozhodně nepřijalo. Podívejte se na přehled dávek pěstounské péče pro rok 2020 a posuďte sami.

Třetí mýtus: Znevýhodněné dítě si do péče žádní pěstouni nevezmou

Věděli jste, že až donedávna byly do evidence dětí vhodných do náhradní rodinné péče zařazovány jen vybrané děti? Teprve s novelou zákonu o SPOD z roku 2013 se do evidence striktně zařazuje každé dítě mimo péči rodičů. Že jsme se ale načekali. Každý přece máme právo na to mít milující rodinu. Tvrzení, že dítě s nějakým zdravotním nebo psychickým handicapem patří pouze do ústavního zařízení, je zcela mylné.

Je pravdou, že ne všichni pěstouni by náročnou péči o dítě se znevýhodněním zvládli. Přesto však v naší republice existuje řada schopných pěstounů (a i já je znám osobně), kteří právě o tyto děti chtějí pečovat a dokážou jim zajistit rozvíjející, úžasné a milující prostředí. Nadační fond Rozum a cit pravidelně podporuje pěstouny dětí se zdravotním znevýhodněním formou získání kompenzačních a jiných pomůcek pro kvalitnější život těchto dětí. Přečtěte si o nadačním fondu více.

Čtvrtý mýtus: Pěstounská péče je to samé jako adopce

My ostřílení vlci z „náhradky“ rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí dobře známe. Z praxe ale víme, že ne každý člověk je v terminologii zběhlý. Adopce a pěstounská péče jsou dva zcela odlišné instituty. Pojďte si je zapamatovat jednou provždy.

Co je adopce či adoptivní péče

Při adopci přecházejí všechna práva a povinnosti na adoptivní rodiče stejně tak, jako kdyby se jim narodilo biologické dítě. Adoptované dítě je považováno právně za vlastní. Příbuzenská vazba dítěte k biologickému rodiči zaniká a adoptivní rodiče nemají povinnost podporovat kontakt mezi nimi.

Co je pěstounská péče

Pěstounská péče nastává v případě, pokud biologičtí rodiče nemohou o dítě pečovat. Tito rodiče však nemusejí být zbaveni všech práv a povinností, které vůči dítěti mají. Laicky řečeno: nemusí vždy zaniknout role biologického rodiče a dítě se může do biologické rodiny vrátit, pokud pominou důvody, pro které bylo z rodiny odebráno.

Pěstouni mají omezená práva a povinnosti k dítěti a o jejich rozšíření musí rozhodnout vždy soud. Pěstouni musí mít uzavřenou Dohodu o výkonu pěstounské péče, kterou uzavírají s doprovázející organizací. Mezi dítětem a pěstounem nevzniká příbuzenská vazba.

Pátý mýtus: Pěstouny se může stát pouze manželský pár

Byť v pěstounské péči platí pořekadlo „ve dvou se to lépe táhne“, pěstounem se můžete stát i jako jednotlivec — samoživitel. Důležité je splnit zákonem stanovené podmínky. Pokud žijete v manželském či partnerském svazku, pěstounem můžete být oba nebo jen jeden z vás. Mnoho žen, které žijí samy, se rozhodnou pro profesní dráhu pěstounství, a stávají se pěstounkami na přechodnou dobu.

Pěstounem se může stát i blízký příbuzný dítěte nebo dokonce plnoletý sourozenec dítěte. Tato představa se na první pohled jeví jako úsměvná, ale věřte, že i takový model může fungovat. Pěstouni, které doprovázíme, jsou tak vůči dětem v pěstounské péči „rodiči“ a zároveň babičkami, prababičkami, tetami, bratry, švagrovými nebo dokonce bývalými partnery biologických rodičů dětí.

Končím u pětky, ale omylů a mýtů okolo pěstounské péče by vydalo na román. Tak třeba zase jindy. Za každou kapku v moři, za každý narovnaný pohled na záslužnou práci pěstounů velké díky. Věřte, má to smysl. A já možná, až se dám příště zase do hovoru s někým na poště během nekonečné fronty čekání na balík, zjistím, že můj příspěvek padl na úrodnou půdu.

Jitka Janoušková
Vedoucí pobočky doprovázení pro Středočeský kraj
Rozum a Cit, z.s.

Pomáháme s rozumem

Pomáháme s rozumem, 
nasloucháme s citem


Chcete nás podpořit?

Více informací

Kde působíme

Kde působíme

ikona-terc.png

Praha

Jste z hlavního města Prahy a hledáte doprovodnou organizaci?

Kontaktujte nás

ikona-terc.png

Plzeň

Jste z Plzně či Plzeňského kraje a hledáte doprovodnou organizaci?

Kontaktujte nás

ikona-terc.png

Střední čechy

Jste ze Středočeského kraje a hledáte doprovodnou organizaci?

Kontaktujte nás

Novinky

  • Prezenční vzdělávání opět spuštěno

    9. 9. 2021
    Dočkali jsme se! Prezenční vzdělávací akce mají zelenou a my se tak opět můžeme potkávat osobně. Samozřejmostí je dodržení veškerých hygienických opatření a vládních nařízení. 

    Aktuální nabídku seminářů a klubů najdete v sekci Kalendář akcí. Přihlašovat se můžete přes své průvodkyně. Stačí zavolat nebo napsat e-mail, rezervujeme vám místo.

    Už teď se na vás všechny těšíme!

    Číst dále

  • Máme volné kapacity

    9. 9. 2021

    Hledáte doprovázející organizaci? Dobrá zpráva pro všechny nové pěstouny i ty, kteří jsou už zaběhlými mazáky. Máme volná místa pro pěstounské rodiny z Prahy, Středočeského či Plzeňského kraje. Ozvěte se nám!

    Sladíme vzájemná očekávání a do práce se vrhneme bez zbytečných okolků. Záleží nám na tom, aby se pěstounům dostávalo včasné komplexní podpory, a děti tak mohly vyrůstat v bezpečném a harmonickém prostředí.

    Společně to zvládneme.

    Číst dále

Archív